|
|
Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948-1953
Buštová, Iva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948 - 1953" se zaměřuje na období po únoru 1948, kterým je datován nástup Komunistické strany Československa k moci, a zabývá se jedním aspektem proměny Československého hospodářství v tomto období, zejména vymizením soukromého sektoru, středních a drobných živnostníků, a vzniku socialistického sektoru jako jediného segmentu národního hospodářství. Práce sleduje proměnu postoje Komunistické strany Československa k soukromému podnikání mezi lety 1945-1949, a kroky, které v postupu proti drobným a středním živnostníkům činila, ale zároveň popisuje postup státních orgánů a dalších institucí, jakými byly národní výbory, ministerstva, nebo Svaz československých živnostníků, které v tomto procesu sehrály důležitou úlohu. Práce zachycuje způsob, jakým byly soukromé podniky v obchodě, řemesle, dopravě a pohostinství zapojovány do podniků socialistického sektoru anebo likvidovány v období mezi lety 1948-1953. Celý proces je zasazen do širšího historického pozadí. Výzkum zahrnuje tři roviny zkoumání a to rovinu legislativní, rovinu dalších institucí podílejících se na celém procesu na základě instrukcí vedení KSČ, a třetí rovinu tvoří sami živnostníci a jejich způsob vyrovnávání se se situací. Klíčová...
|
|
|
Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948-1953
Buštová, Iva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948 - 1953" se zaměřuje na období po únoru 1948, kterým je datován nástup Komunistické strany Československa k moci, a zabývá se jedním aspektem proměny Československého hospodářství v tomto období, zejména vymizením soukromého sektoru, středních a drobných živnostníků, a vzniku socialistického sektoru jako jediného segmentu národního hospodářství. Práce sleduje proměnu postoje Komunistické strany Československa k soukromému podnikání mezi lety 1945-1949, a kroky, které v postupu proti drobným a středním živnostníkům činila, ale zároveň popisuje postup státních orgánů a dalších institucí, jakými byly národní výbory, ministerstva, nebo Svaz československých živnostníků, které v tomto procesu sehrály důležitou úlohu. Práce zachycuje způsob, jakým byly soukromé podniky v obchodě, řemesle, dopravě a pohostinství zapojovány do podniků socialistického sektoru anebo likvidovány v období mezi lety 1948-1953. Celý proces je zasazen do širšího historického pozadí. Výzkum zahrnuje tři roviny zkoumání a to rovinu legislativní, rovinu dalších institucí podílejících se na celém procesu na základě instrukcí vedení KSČ, a třetí rovinu tvoří sami živnostníci a jejich způsob vyrovnávání se se situací. Klíčová...
|
|
|
Rozmach etatismu ve Velké Británii 20. století.
Erva, Martin ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Spojené království je v naší historické paměti uloženo jako kolébka moderní demokracie, vlády práva a respektu k soukromému vlastnictví. Tato paměť ale často překrývá fakt, že se jedná spíše o hlubokou minulost 19. století než současný stav. Angličané podobně jako jiné vyspělé národy přijali politiku státních zásahů, znárodňování soukromých společnosti za náhradu, boje proti hospodářskému cyklu a to v konsensu, který nemá obdoby. Mnoho současníků pohlíží na Anglii prizmatem Margaret Thatcherové, ale jak tato práce prokazuje, její jasná pravicová politika byla v dějinách Konzervativní strany spíše výjimkou. Po příčinách tohoto stavu pátrá historiografie zejména u socialistické Labouristické strany. Řada historických prací se omezuje na kauzální souvislost mezi nástupem Labouristů k moci a růstem státu. Ukazuje se, že je důležité jít v pátrání po příčinách současného stavu mnohem dále. Liberální strana je navzdory svému jménu institucí s dlouhou tradicí prostátního myšlení. Byli to Noví radikální liberálové, kdo přišel s teorií "výkupného". Stejně tak jako program městského socialismu, který v dnešním regulovaném světě soukromých vodáren, plynárenských a elektrárenských společností nevypadá jako symptom éry laisezz faire. Imperiální témata a jednota království se pak staly hlavním jednotícím znakem a...
|
|
|
Vývoj hospodářství v Chile v 60. a 70. letech 20. století s důrazem na tržní reformy po roce 1973
Strejčková, Klára ; Pekárek, Štěpán (vedoucí práce) ; Ševčík, Miroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza dopadu hospodářských reforem přijatých v Chile v 60. a 70. letech 20. století. Práce se zaměřuje zejména na analýzu vývoje exportu a inflace v kontextu vojenského převratu v roce 1973, který byl přímým důsledkem vlády komunistického prezidenta Salvadora Allendeho mezi lety 1970-1973, jenž se pokusil společnost ekonomicky a sociálně transformovat v socialistickou. V práci byla potvrzena hypotéza, že protržní reformy přijaté po roce 1973 vedly k diverzifikaci chilského exportu a zároveň také k postupné stabilizaci inflace. Ta se v důsledku socialistického řízení Allendeho vlády vyšplhala na hodnotu přesahující 350 %. Práce přináší srovnání dvou velmi rozdílných ekonomických doktrín, které v 70. letech formovaly Chile. Porovnává socialistické řízení vlády, zaměřené na znárodňování soukromého sektoru, s vládou v duchu velmi liberálního, protržního způsobu řízení ekonomiky, založeného na snižování velikosti veřejného sektoru, privatizaci a odstraňování bariér zahraničního obchodu.
|
|
|
Venezuelská ekonomika a její závislost na ropě
Kouška, Miroslav
Tato práce se zabývá hospodářsko-politickou situací Venezuely a úlohou ropy v ní. Jako cíl si autor klade zhodnotit míru závislosti Venezuely na ropě a posoudit, jaký efekt mělo znárodňování na ropný průmysl a na politicko-ekonomickou situaci země. V teoretické části je představen koncept prokletí přírodních zdrojů, dále jsou vymezeni hlavní aktéři mezinárodního obchodu s ropou a základní faktory hospodářské prosperity a je také nastíněn hospodářsko-politický vývoj Venezuely. Praktická část je pak věnována analýze získaných dat, která jsou porovnávána s vývojem na mezinárodním trhu s ropou.
|
|
|
Privatizace ve Velké Británii za vlády Margaret Thatcherové
Zrasták, Marián ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Krček, Matěj (oponent)
Vítězství konzervativců ve volbách v r. 1979 vedlo ke vzniku vlády, která je dnes zpopularizována jako zastánce programu ekonomického liberalismu. Nová vláda byla rozhodnuta ukončit období hospodářského úpadku Velké Británie a krizi vládní autority prostřednictvím definitivního opuštění politiky konsensu. Teprve se ziskem převahy "suchých" ve vládním kabinetu v září 1981 se však tato politika stala prioritou Konzervativní strany. Cílem bylo omezit roli státu v ekonomice, zahájit privatizaci znárodněných průmyslových odvětví a uskutečnit celkovou redukci státu blahobytu v průběhu druhého a třetího volebního období Margaret Thatcherové. Diplomová práce popisuje, jak se jednotlivé faktory podílely na formování privatizačních programů. Hlavním úkolem je pak nalezení odpovědi na otázku, zda-li zpoždění v jednotlivých privatizačních programech byla dána objektivními příčinami v podobě obstrukcí ze strany politických oponentů Margaret Thatcherové a zájmových skupin, nebo to byla samotná frakce "suchých", která nepodporovala denacionalizaci strategických odvětví britského průmyslu. Privatizace je zde zkoumána v kontextu fiskální a monetární politiky s cílem odkrýt její roli v hospodářské politice Margaret Thatcherové. Samotný úspěch privatizace je dán regulacemi, kterým podléhají denacionalizovaná odvětví, a autor této práce proto klade důraz na přiblížení vztahu členů Konzervativní strany k myšlence volného trhu. Při hledání odpovědí na tyto a další otázky využívá autor popisu jednotlivých privatizačních programů včetně souvisejících politických a ekonomických diskusí, které provázely jejich realizaci. Diplomová práce dále obsahuje popis fenoménu lidového kapitalismu, vztahu privatizace a zahraniční politiky a autorovo kritické zhodnocení privatizačního programu.
|
|
|
Vliv levicových vlád v Latinské Americe na hospodářskou politiku států
Langová, Kateřina ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Práce charakterizuje hospodářské politiky ve vybraných státech Latinské Ameriky: Brazílii, Chile (tzv. umírněné levicově orientované země) a Bolívii a Venezuele (tzv. radikální levicově orientované země). Hospodářské politiky jsou v každé zemi charakteristické něčím jiným. V Brazílii jsou zaváděna opatření na snížení chudoby obyvatelstva v podobě sociálních programů. Chile se, podobně jako Brazílie, orientuje na sociální problémy, ale především na řešení vyrovnání nerovností v příjmech pomocí sociálních programů. Politika obou radikálně politicky orientovaných ekonomik Bolívie a Venezuely se soustřeďuje na znárodňování pro zemi strategických odvětví a na přebírání soukromých a zahraničních firem pod státní kontrolu. Práce dále hodnotí politiky v jednotlivých zemích, porovnává přístup umírněné a radikální levice k těmto politikám a hodnotí jejich udržitelnost a vhodnost v dlouhodobé perspektivě.
|
host ::
RSS.